Školní vzdělávací program

PŘÍBĚHY STONOŽKY BOŽKY

 „Proč právě stonožka Božka?“

Poprvé jsme naši stonožku uviděli tehdy, když ji, jako barevnou, plyšovou hračku, do školky přinesl a dětem věnoval náš kamarád Vojta se svojí maminkou. Byla barevná a měkoučká a děti si ji  ihned oblíbily. Při spočítání všech nožek jsme s údivem zjistili, že jich je přesně 52 – stejně, jako je dětí v naší školce. Rozhodli  se proto si stonožku ponechat jako náš talisman. Dali jsme jí jméno Božka, protože se krásně rýmovalo, obuli jí toulavé barevné botky a vydali se s ní za poznáváním života a světa.

Božka s námi trávila delší dobu a my si na její přítomnost zvykli. Líbilo se nám všechno, co už se nám společně podařilo a osvědčilo a poučili   se z některých  chyb. Nakonec jsem došli  k rozhodnutí, že k nám Božka tak nějak patří a že si ji  už necháme. Toulavé botky měla   obuté již několikrát a my s ní prožili mnohé. Její příběhy však nechceme jen poslouchat, chceme je společně dál vytvářet a obohacovat. 

Vzdělávací obsah našeho školního vzdělávacího programu je zpracován v osmi integrovaných blocích s ohledem na tradice a události v naší škole a  zároveň odráží změny v přírodě během čtyř ročních období. V průběhu roku procházíme s dětmi stonožčinými následujícími příběhy o tom:

Jak zjistila, že každý někam patří

Jak se seznámila s kaštanovým skřítkem

S příchodem babího léta začínají vonět jablíčka a hrušky, stromy si obléknou strakatý kabátek a lidé i zvířátka se těší ze všech barev podzimu.

Jak dostala šupinku pro štěstí

Advent je čas očekávání, kdy se společně těšíme že do školky zavítá hodný Mikuláš a zlobivý čertík nebude mít šanci a pod vánočním stromečkem nás čeká šupinka pro štěstí.

Jak si oblékla čepici s bambulí

Paní zima jede. Když na svých saních přiveze i kopec sněhu, to je křiku a radování. Děti mohou hned vytáhnout boby a sáně a hurá na stráň. Zvířátka v lese spí, ale o ptáčky se nezapomeňme postarat.